|
|
Aktuálně používané antifungální látky a mechanismus jejich účinku.
Zaleš, František ; Gabriel, Jiří (vedoucí práce) ; Ptáček, Petr (oponent)
Fungicidy jsou látky, které jsou schopné houbu zabít (jsou tedy fungicidní), nebo zpomalit či zastavit její růst (jsou tedy fungistatické). Některé fungicidy mají i insekticidní vlastnosti a mohou tak nabídnout dvojí ochranu. Tato práce se převážně zabývá fungicidními látkami, které se používají k ochraně dřeva a dřevěných konstrukcí před dřevokaznými houbami. Součástí je i krátký přehled dřevokazných hub a také náhled do historie fungicidů, ale cílem této práce je poskytnout přehled aktuálně užívaných fungicidních látek v oblasti ochrany dřeva před dřevokaznými houbami a pomocí dostupné literatury se pokusit popsat jejich mechanismus účinku. Klíčová slova: houby, fungicidy, stavby, obecné ohrožení, rozklad dřeva, mechanismus účinku
|
|
|
Toxicita perfluorovaných uhlovodíků
Leifertová, Karolína ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Perfluorované uhlovodíky jsou uměle vytvořené látky používané na výrobu fluoropolymerových vrstev a produktů odloných vůči zašpinění, olejům, teplu a vodě. Perfluorované látky jako je kyselina perfluoroktanová (PFOA) a perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS) byly uznány jako environmentální polutanty kvůli jejich perzistenci a všudypřítomnosti v životním prostředí, biotě a také lidech. Tato práce se soustředí na toxicitu perfluorovaných uhlovodíků a to hlavně PFOS a PFOA. Zvláštní pozornost je věnována mechanismům toxicity perfluorovaných látek, které zatím nebyly zcela objasněny. Pro objasnění environmentálního rizika a mechanismu toxicity perfluorovaných látek je nutné provést další studie.
|
|
|
Aktuálně používané antifungální látky a mechanismus jejich účinku.
Zaleš, František ; Gabriel, Jiří (vedoucí práce) ; Ptáček, Petr (oponent)
Fungicidy jsou látky, které jsou schopné houbu zabít (jsou tedy fungicidní), nebo zpomalit či zastavit její růst (jsou tedy fungistatické). Některé fungicidy mají i insekticidní vlastnosti a mohou tak nabídnout dvojí ochranu. Tato práce se převážně zabývá fungicidními látkami, které se používají k ochraně dřeva a dřevěných konstrukcí před dřevokaznými houbami. Součástí je i krátký přehled dřevokazných hub a také náhled do historie fungicidů, ale cílem této práce je poskytnout přehled aktuálně užívaných fungicidních látek v oblasti ochrany dřeva před dřevokaznými houbami a pomocí dostupné literatury se pokusit popsat jejich mechanismus účinku. Klíčová slova: houby, fungicidy, stavby, obecné ohrožení, rozklad dřeva, mechanismus účinku
|
|
|
Mechanismy účinků esenciálních olejů na houby
Ježková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Esenciální oleje jsou těkavé látky z rostlin se širokým spektrem účinků. Mnohé z nich vykazují antifungální aktivitu. Poněvadž stále narůstá rezistence patogenních hub k antimykotikům, je nalezení nových antifungálních látek pro léčbu mykotických infekcí velice potřebné. Aby mohly být esenciální oleje využity pro výrobu nových léků, je nezbytné znát přesný mechanismus jejich účinku. O vlivu esenciálních olejů na houby se ví sice mnoho, nicméně na co konktrétně v buňce cílí není vždy známo. V této práci shrnuji dosavadní poznatky o mechanismech účinků na houby. Postupně se věnuji vlivu esenciálních olejů na buněčnou stěnu, plazmatickou membránu, mitochondrii, jádro, quorum sensing, virulenční faktory, produkci mykotoxinů a na vývoj houby. Esenciální oleje zpravidla nepůsobí jen na jednu strukturu, ale ovlivňují více struktur a procesů zároveň. V závěrečné kapitole zmiňuji možné směry dalšího výzkumu těchto látek. Klíčová slova: esenciální oleje, houby, antifungální aktivita, mechanismus účinku
|
|
|
Úloha cytoplazmatické membrány a buněčné stěny v rezistenci bakterií ke kationtovým antimikrobiálním peptidům
Havlová, Noemi ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Kationtové antimikrobiální peptidy jsou přirozenou součástí obranných systémů všech organizmů. Vlastnosti těchto peptidů, jako je jejich struktura, náboj, amfipaticita a hydrofobicita, z nich činí slibné látky s potenciálem využití nejen v léčbě bakteriálních infekcí, ale i proti některým virům, parazitům, houbám a nádorovým buňkám. Jedním z možných zásahových míst těchto látek je cytoplazmatická membrána bakterií, kterou permeabilizují. Tento mechanizmus účinku má několikero výhod. Antimikrobiální peptidy působí selektivně na membránu bakterií a nedochází tedy k poškození eukaryotických hostitelských buněk. Další výhodou je omezená možnost vzniku rezistentních kmenů bakterií, jelikož účinky antimikrobiálních peptidů nastupují okamžitě. Ovšem i přesto byly objeveny kmeny necitlivé na již používané antimikrobiální peptidy. Pomocí modifikace zásahového místa v bakteriální buňce jsou bakterie schopny zabránit účinkům antimikrobiálních peptidů. Je-li cílovým místem cytoplazmatická membrána, bakterie může pozměnit elektrostatické nebo strukturní vlastnosti membrány a antimikrobiální peptidy ztrácejí svou schopnost interakce a následné permeabilizace membrány. Porozumění mechanizmům účinku antimikrobiálních peptidů a mechanizmům, pomocí kterých se u bakterií rezistence proti nim vytvářejí, pomůže při...
|
|
|
Mechanizmy antimikrobiálního účinku lipopeptidů produkovaných Bacillus subtilis
Pinkas, Dominik ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Bakteriální antimikrobiální látky jsou důležitým zdrojem nových antimikrobiálních terapeutik, jejichž hledání je jedinou možnou odpovědí na vzestup bakteriálních rezistencí proti stávajícím antibiotikům, a na stále častější výskyt multirezistentních kmenů. Zajímavou alternativu představují tři rodiny lipopeptidů produkované Bacillus subtilis - surfaktiny, fengyciny a ituriny - nabízející slibné biologické aktivity a dobrý potenciál pro modifikace jejich struktur a vlastností. Lipopeptidy produkované B. subtilis jsou povrchově aktivní látky schopné snižovat povrchové napětí na fázových rozhraních. Vykazují biologické aktivity založené na jejich schopnosti inzertovat se do lipidických membrán, agregovat v nich a narušovat tak jejich bariérovou funkci. Přesný mechanizmus účinku se liší podle rodiny, ale mají společnou koncentrační závislost - s rostoucí koncentrací membránově vázaného lipopeptidu postupně tvoří iontové kanály, později větší póry a nakonec membránu solubilizují detergentním mechanizmem. Surfaktin je navíc schopen inaktivovat enzymy vyžadující pro svou aktivitu dvojmocné kationty. Tyto vlastnosti činí z lipopeptidů B. subtilis slibné látky pro komerční využití.
|
|
| |
host ::
RSS.